• První pražské letiště se nacházelo na opačném konci Prahy než dnešní Letiště Václava Havla Praha. Letadla tak od září 1920 přistávala v Kbelích. Dnes se tam nachází vojenské dopravní letiště. Už koncem 20. let dvacátého století bylo ale jasné, že zdejší plocha rostoucímu zájmu o leteckou přepravu nebude stačit. Vláda ČSR proto v březnu 1929 přijala návrh na vybudování nového, samostatného civilního letiště a stát koupil potřebný pozemek o rozloze 108 ha.

    Doba předválečná: 1929-39

    V roce 1930 stavitelé zahájili na místě tehdy zvaném Dlouhá míle potřebné úpravy terénu. V červenci 1931 byla vypsána veřejná soutěž na vybudování letiště a o rok později se rozjela samotná výstavba. Během ní dělníci přemístili 570 tisíc m3 zeminy, což je pro představu 3 000 zaplněných nákladových prostor Boeingu 747. Dále oseli 90 hektarů půdy, tedy plochu o rozloze větší než 20 Václavských náměstí. Využití mechanizace bylo omezeno záměrně. Práce na budování nového letiště přispěly ke snížení nezaměstnanosti v době krize.

    Výstavba skončila 1. března 1937 a první letadlo zde přistálo 5. dubna 1937. Letiště za odbavovací budovu získalo zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 a nadčasová hala se na mnoho dalších let stala vzorem pro výstavbu letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

    Letiště zahájilo provoz se třemi nezpevněnými travnatými vzletovými a přistávacími drahami, betonové se teprve začínaly budovat. Hned během prvního roku provozu vzdušným přístavem prošlo 13 462 cestujících. Celková kapacita letiště tehdy dosahovala zhruba 250 tisíc cestujících ročně. Do vojenské okupace v březnu 1939 se podařilo vybudovat základní dráhový systém ve tvaru trojúhelníku a upravit terén celé letištní plochy.

Před osmdesáti lety Ruzyně odbavila něco málo přes 13 tisíc pasažérů za rok.

V roce 2019 bylo na letišti odbaveno více než 17,8 milionu.

Při zahájení provozu letiště byla nejdelší z pěti travnatých přistávacích ploch dlouhá 1 200 metrů (tehdy unikátní délka).

Dnešní hlavní dráha letiště s označením 06/24 měří 3 715 metrů a vedlejší dráha 12/30 je dlouhá 3 250 metrů.

  • Doba druhé světové války: 1940-45

    Během okupace a 2. světové války spravovala letiště vojenská základna „Fliegerhorst“. Němci zrušili veškerou československou leteckou dopravu, převzali letadla a využívali je především pro potřeby armády. Na letounech byly znaky OK přemalovány na D-A. V provozu zůstala jediná linka: Berlín – Praha – Vídeň, kterou jednou denně zajišťovala Deutsche Lufthansa letadly Junkers Ju 52.

    Letištní hangáry využívala německá armáda pro opravy vojenských letadel. V areálu působila i letecká škola, kde se připravovali piloti bombardovacích letadel. Během války pokračovala výstavba dráhového systému, takže v roce 1945 mělo letiště čtyři dráhy o délkách od 950 do 1 800 metrů.

    Díky květnovému povstání nedošlo k destrukcím letiště a podařilo se jej získat zpět s téměř nepoškozenými dráhami, které tak bylo možné ihned využívat.

  • Doba poválečná: 1946-59

    Po osvobození Československa v květnu 1945 se civilní provoz rychle obnovil. V roce 1946 byl také schválen návrh výstavby nové dráhy a dalšího rozvoje letiště. Letiště prošlo postupnou modernizací, vzletové a přistávací dráhy byly prodlouženy, byl doplněn systém pojezdových drah a světelné zabezpečovací zařízení na noční provoz. V letech 1947–1948 začala výstavba paralelní dráhy směrem na SV a JZ.

     

    Doba rozvoje a uvolnění: 1960-68

    V roce 1960 vláda rozhodla o výstavbě nového terminálu, situovaného severně od dosavadního areálu, dostal proto název Sever (dnes Terminál 1). Samotná stavba začala o čtyři roky později a nová odbavovací budova s kapacitou až 2,3 milionu cestujících ročně byla slavnostně otevřena v červnu 1968. Systém vzletových drah byl dále rozšířen. Hlavní dráha, dnešní RWY 06/24, byla prodloužena na 3100 metrů, s možností dalšího prodloužení až na 4300 metrů.

    Doba okupace a normalizace: 1968 - 89

    V srpnu 1968 prošlo letiště neobvyklou a nevítanou zkouškou, když na něm přistávala letadla okupačních armád Varšavské smlouvy. Nastalo období omezení a stagnace.

    V 80. letech dvacátého století se výrazně snížil objem vnitrostátní letecké dopravy, a to jednak kvůli otevření dálnice Praha–Brno–Bratislava, ale také kvůli zrušení leteckého spojení na vnitrostátních linkách na krátké vzdálenosti s ohledem na úspory pohonných hmot.

    V roce 1986 skončila rekonstrukce původní odbavovací budovy z roku 1937, která proběhla tak, aby zůstala v původní funkcionalistické podobě. Dnes tato budova, kterou spravuje Ministerstvo obrany ČR, nese název Terminál T4 a slouží zejména státním návštěvám. V letech 2021-22 v ní proběhla velmi citlivá rekonstrukce, která pomohla zachránit tuto unikátní architektonickou památku, včetně vzácných interiérů a mobiliáře.

  • Doba přelomu století: 1990-2011

    Bezprostředně po Sametové revoluci, na začátku 90. let, bylo jasné, že počet leteckých cestujících v Česku rychle poroste. Proto byl v červnu 1995 položen základní kámen nového odbavovacího komplexu a parkoviště. V červnu 1997 byl zprovozněn vlastní terminál s kapacitou 4,8 milionu cestujících za rok a ve stejném roce vznikl také terminál Jih (dnes Terminál T3), který obsluhuje zejména soukromé lety. O rok později byl zprovozněn moderní cargo terminál, odmrazovací stojánka a byla modernizována letištní věž.

    Zatímco v roce 1995 prošly letištěm více než tři miliony cestujících, dvojnásobku, tedy přes šest milionů, dosáhlo letiště v roce 2001.

    V roce 2002 byl otevřen Parking C, tehdy největší poschoďové parkoviště ve střední Evropě. Začal se také využívat prodloužený Prst B s nástupními prosklenými mosty a pohyblivým chodníkem a skončila rekonstrukce odbavovací budovy. V roce 2005 už počet odbavených cestujících přesáhl hranici 10 milionů.

    V září 2005 byla oficiálně otevřena veřejná část terminálu Sever 2 (dnes Terminál 2), který se využívá pro lety v rámci Schengenského prostoru. Po jeho úplném dokončení v lednu 2006 měli cestující k dispozici 27 nástupních mostů a kapacita odbavených pasažérů se zvedla zhruba o 30 procent..

Terminál před a po uvedení do provozu

  • Doba nedávno minulá: 2012-2019

    V květnu 2012 začala generální oprava hlavní dráhy RWY 06/24, která sloužila od roku 1963. Rekonstrukce probíhala v několika etapách a byla dokončena v roce 2014.

    V roce 2012 došlo ke změně názvu z letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha. Stalo se tak 5. října 2012, v den výročí narozenin bývalého prezidenta České republiky Václava Havla.

    Letiště také v roce 2015 zpřehlednilo a zjednodušilo systém parkování na letišti, které zastřešilo značkou AeroParking.

    Provoz a počet odbavených cestujících s každým rokem narůstal. V roce 2017 došlo k překročení hranice 15 milionů cestujících. Výrazný nárůst počtu pasažérů si vyžádal stavební a provozní úpravy. V roce 2018 byla otevřena centrální bezpečnostní kontrola na Terminálu 2, díky které byla navýšena kapacita pro odbavení. Rozvoj dálkových linek se projevil i v přizpůsobení jednotlivých stání a gatů v Terminálu 1 pro velkokapacitní letadla s rozpětím křídel až 65 metrů. 

    Rok 2019 přinesl další rozvoj služeb pro cestující. Byla otevřena nová relax zóna a letištní hotel AeroRooms. V rámci zavádění nových technologií byly také uvedeny do provozu samoobslužné kiosky informační služby a reklamace zavazadel. Letiště Praha v tomto roce prošel doposud rekordní počet cestujících, více než 17,8 milionu.

    Doba pandemická: 2020-2021

    Vyhlídky na další rekordní rok už od prvních dnů roku 2020 začaly mařit zprávy o novém koronaviru. Letiště Praha bylo jedním z prvních subjektů, který začal zavádět bezpečnostní opatření. Instalovalo dezinfekční stanice, zvýšilo frekvence úklidu, pozměnilo režim odbavení cestujících a další.

    Od 16. března 2020 byly uzavřeny státní hranice ČR. Letiště zůstalo v provozu, který ale klesl na minimum. Přijalo 33 repatriačních letů, které přivezly ze zahraničí české občany. Odbavilo také pro 44 cargo letů se zdravotnickým materiálem. Od května 2020 začalo docházet k obnovování některých linek. I přesto ale letištěm prošlo za celý rok pouze 3,6 milionu cestujících.

    Začátek roku 2021 se nesl ve znamení pokračující pandemie. Oživení zaznamenala letecká doprava až od května. Dopravci obnovovali další spojení a přicházela i zcela nová.  Celkem v tomto roce letištěm prošlo 4,3 milionu cestujících.