Objevujeme spolu svět již 85 let

Do roku 1929 byl veškerý letecký provoz soustředěn pouze na letiště Praha-Kbely. Zde již nebylo možné zajistit dostatečný komfort cestujících, proto Československá vláda schválila odkoupení ruzyňské pláně o celkové ploše 108 ha, která byla vytipována pro stavbu nového civilního letiště. Zároveň byl prosazen zákaz výstavby v bezprostředním okolí i v okolních obcích a byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu letiště.

Výstavba letiště začala 24.7.1933 zemními pracemi. Základní výstavba letiště trvala 44 měsíců. Součástí stavby byla nejen známá odbavovací hala, ale také dílny, truhlárny, opravárenské provozy a hangáry, jejichž velikost a moderní vzhled neměla do té doby v Československu obdoby.

Výstavba byla dokončena 1.3.1937 a téměř okamžitě bylo letiště připraveno začít přijímat a odbavovat první lety. Zahraniční odborníci označili letiště Praha za jedno z nejlepších v Evropě. Letiště mělo ve všech směrech vynikající parametry a vybavení. Moderní a nadčasová odbavovací hala Ing. Arch. A. Benše byla po mnoho dalších let vzorem při výstavbě letištních odbavovacích budov po celé Evropě.

Slavný okamžik nastal 5.4.1937 v 9:00, kdy na ruzyňském letišti přistálo první letadlo. Jednalo se o stroj Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na vnitrostátní lince Piešťany – Zlín – Brno – Praha. První mezinárodní spoj na lince Vídeň – Praha – Berlín přistál o hodinu později. Anglický odborný časopis Aeroplane psal o ruzyňském letišti jako o nejmodernějším a provozně nejvýhodnějším letišti ve střední Evropě.

Letiště v Ruzyni rychle nabývá na významu. Z Prahy odlétá denně více letadel než z několika pražských nádraží odjíždí vlaků. Z Prahy již existovalo spojení s Paříží, Bruselem, Římem, Berlínem, Bukureští, Dubrovníkem, Amsterodamem nebo Moskvou. Na palubách letadel se poprvé objevují letušky (stewardky) a české letectví zažívá zlaté období.

V den vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15. 3. 1939) obsadila německá armáda letiště a prakticky byla zahájena likvidace všech složek československého letectví a zachována byla pouze jedna linka - Berlín-Praha-Vídeň provozována jedinou leteckou společností té doby, Deutsche Lufthansou. Správu letiště převzal vojenský Fliegerhorst. Letadlová flotila přestala existovat. Dopravní letadla byla rozebrána, použita pro armádní účely nebo sešrotována.

Hangáry ruzyňského letiště byly využity jako technická základna pro opravy vojenských letadel, byla zde zřízena vojenská letecká škola. Bojová aktivita za 2. světové války zanechala stopy nejen na letecké technice, ale i na letišti samotném. Letištní plocha se plnila vraky sestřelených a havarovaných letadel, hangáry a budovy byly značně poškozeny střelbou.

Němci opouštěli letiště 8.5.1945, rozhodně však neměli v úmyslu odejít a ponechat letiště funkční. Příjezd k letišti byl zaminován, v odbavovací hale uložena trhavina, k jejímuž odpálení nakonec nedošlo. Letiště tak bylo zanedbané a poškozené, nicméně schopné provozu. Během několika dnů po skončení okupace se letiště zaplnilo vojenskými letadly spojeneckých armád, přistáli zde i čs. letci, kteří bojovali v zahraničních armádách. Nastala poválečná obnova letiště.

Již v roce 1956 bylo rozhodnuto o rozšíření kapacit ruzyňského letiště. Především se jednalo o výstavbu zbrusu nové odbavovací haly (v současnosti příletová hala Terminálu 1) a nové runwaye 07/25 (v současnosti hlavní runway 06/24). Dále bylo obsahem projektu výstavby v zastavovacím prostoru sever prodloužení runwaye 13/31 (která se částečně užívá dodnes jako RWY 12/30), vznik nových odbavovacích ploch, rekonstrukce dráhového systému a také výstavba technického bloku, do nějž budou soustředěny všechny složky Řízení letového provozu. Byla vypsána veřejná soutěž na umístění a designové řešení nové výstavby letiště.

V roce 1964 byla zahájena komplexní výstavba v severním zastavovacím prostoru. Vznikla zde nová odbavovací hala (nyní příletová hala Terminálu 1). Jednalo se o objekt určený pro odbavování odletových i příletových tratí, mezinárodních i vnitrostátních. Tento terminál byl slavnostně otevřen 15.6.1968, kdy začal sloužit veřejnosti zcela nový odbavovací areál „Sever“, kde je v současnosti soustředěna naprostá většina provozu letiště. Součástí výstavby byl i technický blok, kde dnes sídlí věž Řízení letového provozu, odkud je řízen pohyb letadel po celém letišti.

Středem pozornosti byla samozřejmě nová odbavovací hala, která začala sloužit veřejnosti a znamenala ohromný posun v kapacitě, bezpečnosti a modernosti letiště. Projektanti a dodavatelé se však plně soustředili na další projekt, výstavbu velkohangáru pro údržbu letadel. Ten byl dokončen a uveden do provozu v roce 1969 jako Hangár F, který bez větších úprav plní svoji funkci dodnes. Jedná se o hangárovou halu o rozměrech 213 x 59 metrů a navazující dílenskou halu o rozměrech 36 x 180 metrů, ve které jsou umístěny skladovací prostory, speciální dílny a kanceláře. Celá hangárová hala je v celé ploše volná, bez vnitřních podpěr.

V říjnu 1979 bylo rozhodnuto o rekonstrukci vzletových a přistávacích drah 13/31 a 07/25 (v současné době runwaye 12/30 a 06/24). Nejprve byla kompletně rekonstruována runway 04/22 (která se již v současné době nepoužívá), doplněna světelným zabezpečovacím zařízením a upraveno její křížení s RWY 13/31. Tato runway měla délku pouze 2300 metrů a po dokončení celkové rekonstrukce ostatních drah měla postupně přestat sloužit pravidelnému provozu. Další v řadě byla rekonstrukce dráhy 13/31, která je dlouhá 3250 metrů a která byla také doplněna o nové světelné a zabezpečovací prvky. Na počátku osmdesátých let ale byla největší pozornost věnována dráze 07/25, jejímu novému povrchu a zabezpečovacím systémům. V rámci rekonstrukce byla položena nová cementobetonová deska a runway byla prodloužena na 3715 metrů.

Od roku 1993 se postupně rozbíhala výstavba další nové odbavovací haly (nyní odletová hala Terminálu 1), základní kámen byl položen 26.6.1995. Součástí výstavby byl i prst B, který již obsahoval 3 pohyblivé teleskopické nástupní a výstupní mosty a čekárny pro cestující, kteří byli ke vzdálenějším letadlům dopravováni autobusy. Po dokončení tohoto prstu (část současného prst B), byla zahájena stavba samotného nového terminálu a prstu A s celkem 8 nástupními teleskopickými mosty. Touto etapou tak byl dokončen Terminál 1 a došlo k oddělení příletové a odletové části. Kapacita letiště tak stoupla na 4,8 milionu odbavených cestujících za rok.

Od roku 1998 probíhala další výstavba v areálu letiště. Vystavěn byl nový Cargoterminál s administrativní budovou, odbavovací halou a skladovacími prostory. Dále byla vystavěna rozmrazovací stojánka, kde se provádí odmrazování letadel před vzletem, spolu se skladovacím hospodářstvím odmrazovací kapaliny. Vybudováno bylo také nové administrativní centrum a první patrové garáže (v současné době Parking A Smart) pro až 800 vozidel.

Postupně bylo jasné, že letiště již nevyhovuje kladeným nárokům na odbavovací kapacitu. Postupně tedy byla zahájena příprava výstavby spojovacího objektu, nového prstu C a Terminálu 2, který bude sloužit pro cesty do zemí Schengenského prostoru. Zároveň byl zmodernizován, upraven a prodloužen prst B. Do provozu byl uveden Parking C (Comfort).

Rok 2006 přinesl zahájení provozu Terminálu 2, zprovoznění nejmodernější plně automatické třídírny zavazadel v Evropě a zavedení samoodbavovacích kiosků, které jsou dnes již běžnou součástí letišť. Počet nástupních mostů se zvýšil na 27 a kapacita letiště vzrostla o 30%. Letiště tak získalo současný ráz a v roce 2008 také současné schema provozu, kdy Terminál 1 je určen pro lety do zemí mimo Schengenský prostor, Terminál 2 naopak pro lety v rámci zemí Schengenské dohody.

V květnu 2012 začala generální oprava hlavní dráhy RWY 06/24, která sloužila od roku 1963. Rekonstrukce probíhala v několika etapách a byla dokončena v roce 2014.

V roce 2012 došlo ke změně názvu z letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha. Stalo se tak 5. října 2012, v den výročí narozenin bývalého prezidenta České republiky Václava Havla.

Letiště také v roce 2015 zpřehlednilo a zjednodušilo systém parkování na letišti, které zastřešilo značkou AeroParking.

Provoz a počet odbavených cestujících s každým rokem narůstal. V roce 2017 došlo k překročení hranice 15 milionů cestujících. Výrazný nárůst počtu pasažérů si vyžádal stavební a provozní úpravy. V roce 2018 byla otevřena centrální bezpečnostní kontrola na Terminálu 2, díky které byla navýšena kapacita pro odbavení. Rozvoj dálkových linek se projevil i v přizpůsobení jednotlivých stání a gatů v Terminálu 1 pro velkokapacitní letadla s rozpětím křídel až 65 metrů. 

Rok 2019 přinesl další rozvoj služeb pro cestující. Byla otevřena nová relax zóna a letištní hotel AeroRooms. V rámci zavádění nových technologií byly také uvedeny do provozu samoobslužné kiosky informační služby a reklamace zavazadel. Letiště Praha v tomto roce prošel doposud rekordní počet cestujících, více než 17,8 milionu.

Vyhlídky na další rekordní rok už od prvních dnů roku 2020 začaly mařit zprávy o novém koronaviru. Letiště Praha bylo jedním z prvních subjektů, který začal zavádět bezpečnostní opatření. Instalovalo dezinfekční stanice, zvýšilo frekvence úklidu, pozměnilo režim odbavení cestujících a další.

Od 16. března 2020 byly uzavřeny státní hranice ČR. Letiště zůstalo v provozu, který ale klesl na minimum. Přijalo 33 repatriačních letů, které přivezly ze zahraničí české občany. Odbavilo také pro 44 cargo letů se zdravotnickým materiálem. Od května 2020 začalo docházet k obnovování některých linek. I přesto ale letištěm prošlo za celý rok pouze 3,6 milionu cestujících.

Začátek roku 2021 se nesl ve znamení pokračující pandemie. Oživení zaznamenala letecká doprava až od května. Dopravci obnovovali další spojení a přicházela i zcela nová.  Celkem v tomto roce letištěm prošlo 4,3 milionu cestujících.

Letectví je jedním ze sektorů, které pandemie onemocnění COVID-19 nejvíce zasáhla. Po dynamickém růstu v letech před krizí přišel útlum. Modely mezinárodních organizací působící v letectví či průzkumy mezi lidmi ale naznačují, že v případě příznivé epidemiologické situace bude opět chuť cestovat a letectví opět poroste.

Přeprava pasažérů propadla na pražském letišti vlivem pandemie o více než tři čtvrtiny, ale pomalu opět narůstá. Optimistický výhled předpokládá, že na předcovidová čísla by se letiště mohlo dostat v roce 2026. Jednou z priorit je postupně obnovovat spojení a navyšovat počet destinací a vrátit se postupně na úroveň roku 2019. To zahrnuje například i mezikontinentální spojení do Ameriky a Asie.

Před pandemií bylo letiště na hraně svých kapacit. Při svém rozvoji Letiště Václava Havla Praha plánuje v maximální možné míře využít stávající infrastrukturu, která byla z valné části budována právě s ohledem na postupné rozšiřování.